Geronimo

Už dlouhý čas se blíží
mez kam se můžem snížit
kde leží práh, za který nechceme dál jít
slunce nás sžírá, pálí
vítr uschlé roští válí
v pekelné výhni v San Carlos nedá se už žít
mě sílu dej, teď není třeba slabé
mě sílu dej, ať je náš osud dlouhej.

Vítr a zášť nás v sedlech honí
přesila psů zrádných
vždy spásný plášt noc přes nás hodí
to velký duch nás chrání.

Ke vzteku bledých očí
Geronimo zaútočí
a pak jak vítr jim mezi prsty uniká
s hrstkou mužů, žen a dětí
Geronimo krajem letí
a v zemi vlastní je vězněm, který utíká
mě sílu dej, teď není třeba slabé
mě sílu dej, ať je náš osud dlouhej.

Vítr a zášť nás v sedlech honí
přesila psů zrádných
vždy spásný plášt noc přes nás hodí
to velký duch nás chrání.

Geronimo jsi volný!

« zpět na seznam alb